Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Zateplení budovy Domu dětí a mládeže Český Krumlov, Linecká 67

Projekt: 2013 - 2014
Realizace: 2015 - 2016

Přijali jsme výzvu dříve nevídanou, totiž projednat s pracovníky odboru památkové péče města a Národním památkovým ústavem povolení k zateplení objektu v památkové zóně města Český Krumlov a připravit projektovou dokumentaci hodnou historického centra.



Historická budova

Nejstarší doložený objekt na místě stávajícího Domu dětí a mládeže byl vystavěn už v druhé polovině 17. století (1679) a byla to budova pro potřeby měšťanského ozbrojeného pluku. Privilegium jim tehdy vydal tehdejší držitel Vilém z Rožmberka roku 1554.

Do další podoby objektu se zahradní restaurací byl dům dostavěn v roce 1879. Tehdy se v suterénu ještě nacházely střílny. Další obměnou si budova prošla roku 1909, byla přebudována na restauraci s výčepem, s klubovými prostory a ve druhém podlaží se sálem a orchestřištěm.

Vzhled domu byl naposledy měněn ve druhé polovině dvacátého století, v sedmdesátých letech byly strženy poslední zbytky historické fasády, naštěstí byly před odstraněním detailně zakresleny a popsány. Později byla vyměněna i okna za plastová, která svým tvarem neladila s měřítkem rozměrů celého domu.

Příběh nové fasády

Dům dětí a mládeže v Českém Krumlově na ulici Linecké znají všechny děti z Krumlova i přilehlého okolí. Zájmovou činností zde prošlo již dvacet tisíc dětí. Dům znají i místní obyvatelé a turisté, kteří přicházejí od kempu ve Spolí nebo jejich zájem přitáhla nově obnovená židovská synagoga. Objekt se nachází v jejím těsném sousedství a po obnově synagogy byl jeho neutěšený vzhled nápadný.

Ředitel Domu dětí a mládeže Mgr. Jakub Pich se od svého nástupu do funkce staral o možnosti zlepšení prostředí, v němž se děti věnují zájmovým činnostem. Jedna z oblastí jeho práce je i péče o budovu samotnou. Školská zařízení ovšem nedisponují vlastními finančními prostředky, které by umožnily potřebné rekonstrukce objektů, tyto jako kterékoli jiné stárnou, opotřebovávají se a přestávají vyhovovat současným požadavkům. Potřeba modernizace souvisí i se vzrůstajícími cenami energií. Zateplováním budov se naopak náklady na vytápění snižují.

V roce 2013 ředitel zajistil provedení energetického auditu budovy, ze kterého vyplynula naděje na přidělení dotace z Operačního programu pro životní prostředí. Dotace se stane částí investice, za kterou bude dům zateplen. Odtud pochází také název „Snížení energetické náročnosti budovy Domu dětí a mládeže Český Krumlov“, zateplením se skutečně ušetří náklady na vytápění.

Výjimečnost projektu

I před pracovníky památkové péče stál neobvyklý úkol – neohrozit slibovanou dotaci prostým zákazem zateplení a zároveň nevnést do památkové zóny viditelné projevy moderně zateplených fasád. Všichni, kdo se na několikaměsíčním dialogu podíleli, vstřícně spolupracovali, hledali řešení a cestu, ze které budou nakonec mít užitek jak děti, budova, tak i město. Významnou roli hrál fakt, že existují staré fotografie z počátku 20.století, zobrazující historický stav budovy. Podstatné bylo rovněž, že stavební úřad ve svém archivu uchoval podrobné zákresy zdobné historické fasády z doby před jejím odstraněním a náhradou za současnou břízolitovou.

Výsledkem úsilí všech zúčastněných je projektová dokumentace, která předepisuje vytvoření zateplení z minerální vaty a zároveň vrací budově její původní zdobné charakteristické tvary. Jak jsme toho dosáhli?

Zde je na místě technické vysvětlení. Zateplovací systémy tvořené deskami polystyrenu nebo minerální vaty jsou všeobecně známé. Jak vypadá finální probarvená tenkovrstvá omítka na zateplovacím systému je rovněž známé. Toto vše vídáme na panelových i rodinných domech, na renovovaných stavbách i na novostavbách. Obvykle to jsou velké hladké plochy lépe či hůře barevně pojaté. Naproti tomu historické objekty jsou typické nesčetnými ozdobami, například římsami, bosáží, sloupky. Řemeslně se v minulosti často prováděly štukatérsky z omítkoviny. Celková tloušťka omítky dosahovala i několika centimetrů, římsy předstupovaly před vnější líc fasády i mnoho centimetrů. Takovou hmotu už běžný současný zateplovací systém neunese, odtrhl by se od podkladu. Tam, kde se nejedná o památkové hledisko, lze jednoduše použít předem připravené polystyrenové prvky, které jsou potažené lepidlem a tenkovrstvou omítkou stejně jako zbytek stavby. V Českém Krumlově si podobnou náhražku ale nemůžeme dovolit. Řešení se tedy nakonec skrývá v pečlivém výběru  minerálních  omítek, podrobném navržení tektonických prvků, výše zmíněných říms, bosáží, sloupků a jejich vyřezání z minerální hmoty. Zateplovací práce  prováděli skuteční odborníci se znalostí štukatérského řemesla. Vyřezané prvky VEROFILL dodávala firma STO.

Podobně jako fasády moderních a historických staveb se liší i okna. Liší se velikostí, druhem skla, které se určitým způsobem zrcadlí, pohledovou velikostí rámů a profilů křídel. Obecně byla okna dříve složená z více prosklených částí a jemnějších dřevěných prvků. Byla také špaletová, měla vnitřní a vnější křídlo. Dnešní typická okna se vyznačují širokými plastovými nebo dřevěnými prvky, velkými plochami zasklení, v jednom křídle jsou zasazena i tři skla propojená navzájem, aby působila jako jeden tepelně a zvukově izolační prvek. Tato potřeba byla zohledněna v projektové dokumentaci, která obsahovala množství detailně ručně kreslených návodů.

Na projektu je podstatný fakt, že odbor památek v Českém Krumlově zatím nikdy žádný zateplovací systém na objekt v památkové zóně Českého Krumlova nepovolil. Díky dobré spolupráci s památkáři se povedlo v tomto případě zateplení prosadit. Je to průlom v památkové péči, průlom nejen v Krumlově, ale na krajské i celonárodní úrovni.